Wingover
Popis:
Už když si toto slovo přeložíte, zjistíte, že jde o to dostat se “nad” resp. “přes” křídlo. Jde o krásnou figuru, která lahodí oku pozorovatele stejně jako hlavě pilota. Dokonale zvládnutý wingover znamená dostatečnou záruku pilotních dovedností pro postup k dalším dynamickým figurám. Je to základ, na kterém se mnohé naučíte a mnohé pochopíte. Důrazně však doporučuji toto trénovat pod dohledem zkušeného instruktora. Riziko zavlečení vrchlíku do šňůr při nesprávné korekci padáku nebo při uspěchaném postupu je příliš vysoké.
Wingover je zároveň akrobatická figura, užívaná v akro závodech. Za čisté provedení se považuje udržení přesné osy 180 stupňů a nezaklapnutí uší.
Provedení:
Pokud se budeme bavit o tom, jak dostat své tělo v kyvu nad vrchlík, bude to o přesném řízení, citu pro rytmus a potřebné práci těla v sedačce. Pilot se díky ostrému přibrždění a razantnímu náklonu dostane do kyvu, který v dolní úvrati okoření přenesením váhy a zatočením na druhou stranu. Toto způsobí jeho další narychlení. V horní úvrati se přitom dotáčí do osy svého příletu. Takto v rozhoupávání stále pokračuje, tělem vytváří v prostoru jakousi do kolébky prohnutou osmičku. Horní úvrať takové osmičky může dynamikou přibrždění a náklonu vytahovat stále výš, pokud to má pod kontrolou, tak až k celému loopingu, tedy přeletu nad vrchlíkem. A to je už slušná záležitost. Záměrně nechci dávat přesný návod jak na to, protože pád do vrchlíku už ukončil nejeden pilotův život, a tak se musíte smířit s tímto popisem. Stejně pozvolna, jak se do wingoveru pilot dostal, tak se dostane i z něj nebo získanou energii vytratí třeba ve spirále.
Nejčastější chyby:
– výška horní úvrati je při wingoveru vždy důležitá a tak protisměrné zatáčky s mírným výkyvem nelze pokládat za wingover,
– pokud se pilot po první razantní zatáčce dostane do přiměřeného kyvu a v druhé protisměrné zatáčce se zalekne dynamické reakce, často zapomene u horní úvrati dotočit vrchlík zpět do směru osy příletu, v jeden moment dojde tělu energie a bočně se zhoupne pod vrchlík, ten to samozřejmě neustojí a dojde k zaklopení poloviny padáku nezvykle z boku, diky tomu zůstane ucho vrchlíku často zavlečeno ve šňůrách (zase ta kravata), na o pak je to na rychlé pilotovo zvážení, jestli zvládne situaci vyřešit dalšími manévry typu Full-stall či urychleně použije záložní padák,
– pokud pilot s cílem udělat ostrou zatáčku opojen novým pocitem z houpačky na padáku přetáhne asymetricky padák do negativní zatáčky, tak ho v kombinaci s již započatým kyvem čeká parádní rodeo,
– pokud se pilot dostane např. horizontálně na úroveň vrchlíku, dotočí se do osy příletu, ale nepřibrzdí kromě už přidušené vnitřní strany také vnější stranu, čeká ho ukázkové asymetrické zaklapnutí, zmítavé pohyby těla – několik velice rychlých okamžiků, které se tak dlouho pamatují.
A takto bych mohl pokračovat dále… Chybovat při tréninku wingoveru je běžné a časté – o to rychleji se projevují postupy, kterých pilot při tomto tréninku dosahuje. Získané reakce pak bohatě zúročí i při běžném létání.
Dobrá rada:
Nedočkavost je špatným rádcem, pokud se bude pilot snažit wingover uspěchat setká se s různými problémy a prekérními situacemi. Všechno chce svůj čas, i houpání se nad vrchlíkem může být nevšedně přirozené, jen jde o to postupovat s rozumem – mít dostatečnou výšku a naslouchat kompetentním lidem. Vřele doporučuji se spolehnout na zkušeného instruktora, voda se záchrannou lodí je vítána.