Tapalpa tam a zase zpatky
Tapalpa je malebne mestecko v kopcovitem terenu. Je zapsane na seznamu svetoveho dedictvi UNESCO a zije z toho. Startoviste samotne se nachazi asi 15 km od mestecka na hrane terenniho zlomu s prevysenim asi 700m. Primo u startu (jsou tu dokonce 2 a pokryvajici vsechny letitelne smery) je “Flypark”. Pristavacka pro top landing, restaurace, kde se da najist a hlavne nadherne chatky s krbem na bydleni. Oficialni kapacita jedne je sest lidi, takze pro 9 cechu uplne v pohode.
Hezky se nam tam bydlelo i letalo oba dny, ale bylo treba se posouvat dal. A jak jinak nez vzduchem.
Uplne az k mori to nedalo (ale uprimne to jsme ani necekali), ale co se nedoleti, to se dojede, takze vecer uz bydlime zase ve meste Colima, ktere uz je opravdu k mori blizko, ahlavne nizko, takze uz se da v tricku fungovat i po setmeni, puvodne jsme zde chteli stravit delasi cas, ale vecirek se natolik vydaril, ze jsme museli druhy den hotel opustit, s krasnym potvrzenim, co se vsechno v noci delo, kdyby si to snad nekdo nepamatoval.
Po super proleteni z mistniho startoviste tedy prejizdime jeste ten zbyvajici kousek a ubytovavame se primo u more. Teda oceanu. Nekonecna pisecna plaz, dvoumetrove vlny a nikde nikdo. Vesnicka vypada jako mesto duchu. Kdo by se v lednu koupal, vzdyt pres den teplota sotva prekroci tricitku a more ma asi jen 27 stupnu…
Zase jsme pobyli par dni a na litani jezdili do Colimy.
Puvodni plan ze presun do Valle de Bravo, asi nejznamejsi Mexickou letaci destinaci provedeme etapove vzduchem nam opet pocasi trosku prekazilo. Z Colimy kvuli silnejsimu vetru vlastne vubec neodletame, prejizdime do Tapalpy. Ranni deka nas presvedcuje, ze na termiku cekat nebudeme a dame zrychleny presun auty.
Nyni jiz bydlime v krasnem dome ve Valle de Bravo a chystame se k vyjezdu na start. Tak uz se musime jit chystat. Zdravime a opet posilame kousek nasi pohody i Vam….
