Včera jsme ve Flight Parku Javorový sledovali zajímavý úkaz – svítící oblaka. A instruktoři se s kurzem právě vraceli z tréninku, tak jsem to cvaknul i s novým Lanďákem :o).
Noční svítící oblaky jsou modravě nebo stříbřitě zbarvené oblaky nitkovitého charakteru podobající se tenkému cirru. Svým tvarem jsou buď závojovité, nebo vytvářejí širší pás, popř. mají tvar víru. Barvu mohou mít i oranžovou až červenou a svým zbarvením se ostře rýsují na tmavé noční obloze.
Poprvé byly pozorovány v roce 1885 (v Praze už 10. 6. 1885). Vyskytují se vzácně a jsou pozorovány mezi 50. a 75. stupněm severní šířky a 40. a 60. stupněm jižní šířky a to jen v letních měsících. Postavení Slunce musí být 5 – 18 stupňů pod obzorem. Vzhledem k prokazatelně proměnlivému proudění v mezosféře byly tyto oblaka pozorovány kterak postupují z východu na západ či ze severozápadu na východ a to rychlostí od 50 do 250 m/s.
Fyzikální složení
Fyzikální složení nočních svítících oblaků není ještě známé, ale jsou určité důvody pro domněnku, že se skládají z velmi jemných částeček kosmického prachu.
Noční svítící oblaky byly doposud pozorovány jen velmi vzácně a to jen v severních oblastech mírných šířek severní polokoule v letních měsících, když Slunce bylo 5 až 13 stupňů pod obzorem. Vyskytují se v horní části mezosféry ve výškách 75 – 90 km.
Vznik
V součastnosti není zcela objektivně jasné, jakým způsobem tato oblaka vznikají. Předpokládá se jejich mimozemský původ a to zapříčiněním částic kosmického či kometárního prachu (Hoffmeister, Störmer, Vestine), anebo (a to méně pravděpodobně) prachu z pozemských zdrojů (sopky, atomové výbuchy).
V roce 1965 přicházejí Chapman a Kendall s hypotézou, která navazuje na Wegenerovo zjištění výskytu ledových částic v těchto výškách. Teorie praví, že jsou složeny z ledových krystalků, které vznikají z vody vytvářející se fotochemickou syntézou atmosférického kyslíku s vodíkem, nebo z vody, jež je do těchto výšek vynesena turbulentní difúzí. Mechanismus tohoto transportu přes stratosféru a stratopauzu není však dosud objasněn a jedná se tudíž o pouhou domněnku či spekulaci.
Zdroj: Atlas oblaků (http://mraky.astronomie.cz/)
