Podmínky pro vznik termiky
Termika je to, co nás opravdu extrémně zajímá. Určitě už znáte ten pocit, když vás najednou nakopne neviditelná noha a začínáte stoupat. A jestli ne, tak jste buď nebyli v dobré škole, anebo jste měli velkou smůlu na počasí.
Bohužel, termika nefunguje na požádání, potřebuje k tomu určité podmínky. Tyto podmínky jsou: dostatek slunečního záření, nerovnoměrný prohřev zemského povrchu a vhodné tepelné zvrstvení atmosféry. Tyto podmínky jsou pak doplněny přítomností tzv. odtrhových hran, o které se nám prohřátý vzduch může utrhnout a začít stoupat.
Začneme tím nejjednodušším, tedy dostatkem slunečního záření. V noci termiku nepotkáme, a při zatažené obloze nebo v zimě, když je slunce nízko nad obzorem to taky žádná sláva nebude. Termická konvekce (konvekce je v meteorologii termín pro vertikální pohyby vzduchu, na rozdíl od advekce, což je pohyb ve směru horizontálním) totiž funguje na principu teplého vzduchu, který je lehčí než vzduch studený, a proto stoupá nahoru. Vzduch je průzračný a proto se přímým slunečním zářením ohřívá jen minimálně, prostě sluneční paprsky propustí skrz. Zato zemský povrch, to je jiná káva, ten se dokáže vlivem slunečního záření docela slušně rozpálit a od něj se pak ohřívá přilehlá, nepříliš silná vrstva vzduchu. No a tím se dostáváme k bodu druhému, tedy nerovnoměrnému prohřevu zemského povrchu. Kdyby měl terén v místech naprosto jednolitý povrch, země by se prohřívala všude stejně, ale určitě by nebyly stoupáky všude, kam se podíváte. Právě naopak. Potřebujeme, aby se země někde prohřála víc, a tam nám potom vznikne stoupavý proud, a někde méně, a taková místa si pak analogicky budou „přitahovat“ proudy klesavé.
No a nakonec potřebujeme vhodné tepelné zvrstvení atmosféry. Pokud totiž termika funguje tak, že teplejší vzduch stoupá, jelikož je lehčí než studený vzduch okolo, je jasné, že nalézá li se nad tenkou vrstvou studeného vzduchu u země vrstva vzduchu teplejšího, termické stoupavé proudy se tvořit nebudou, případně se tvořit budou, ale zastaví se ve výšce, ve které narazí na onu vrstvu teplejšího vzduchu. A teď podrobněji…
