A takhle to vidí cyklisti:
Adrenalin je v poslední dobe velmi módní pojem, zejména ve spojení "adrenalinové sporty". Obecnou verejností je vnímán jako cosi veskrze pozitivního a pro sport príznivého. Jako obvykle je všechno úplne jinak.
Adrenalin je totiž "hormon poslední záchrany". Všechny jeho efekty vedou k – z biologického pohledu – prežití za každou cenu, a to ve chvíli kdy už byly všechny elegantnejší metody vycerpány. Vezmeme to poporádku, od hlavy.
V mozku sice zvyšuje pohotovost a mozkovou aktivitu, vede k urcite euforii, ovšem za cenu narušení koordinace a presnosti pohybu. Zvyšuje sice svalovou sílu, pritom však dojde k narušení pohybové koordinace a nekdy až ke svalovému tresu. Prvotní aktivace nervového systému muže být tak vysoká, že muže vyústit až k paradoxnímu ochabnutí (Už pod vámi nekdy povolila kolena, když na vás nekdo bafnul? Tak to je ono).
Srdce pod vlivem adrenalinu sice zvetší výkon, ale prevážne zvýšením vypuzovacího tlaku a srdecní frekvence, ne objemem krve v jedné kontrakci. Dojde k prudkému zvýšení krevního tlaku, protože se zmenší prusvit cév (hlavne ve svalech a kuži) a tím se zvetší odporu krvi kladený. Spolu se zrychlením krevní srážlivosti tím lidské telo sleduje jediný cíl –zastavení krvácení pri prípadném zranení.
Díky zvýšení odporu cév v periférii dojde k presmerování krevního proudu (a tím i prísunu kyslíku a ostatních živin) ze svalu do životne duležitých orgánu – mozku, ledvin, srdce a jater. Opet to souvisí s ocekávaným krvácením – pri krevní ztráte chce telo alespon pro tyto útroby zabezpecit minimální zásobování kyslíkem, jelikož jsou na jeho výpadek nejcitlivejší.
Ve svalech vyvolá adrenalin uprednostnení anaerobního metabolismu glukózy jako hlavního zdroje energie (energeticky nejméne výhodná premena glukózy na laktát). Všechny další výše uvedené zmeny, které ve svém dusledku už samy o sobe vedou ke zhoršení zásobování svalu kyslíkem, celou situaci ješte zhorší.
Jednoduše receno, adrenalin je hormon tvora, který svuj boj už prohrál a ted zápasí o holý život. Jak asi vypadá prudký a nekontrolovaný výlev adrenalinu poznal asi každý cyklista pro náhlém bolestivém pádu. Hadrové a rozklepané ruce a nohy, neschopnost koncentrace, svalová slabost a problémy s necím tak zdánlive jednoduchým, jako je koordinace šlapání nebo dokonce pouhé našlápnutí do pedálu korunuje vetšinou velmi záhy pricházející "hladák", zpusobený nadmernou devastací zásob cukru.
(použito z nejmenovaného cyklo webu)
pozn. od Ela:
Je to síla, tyhlety adrenalinové sporty, co ? Taky mne to docela dostalo… Akorát mi konecne došlo, že to správné vyplavení adrenalinu ve spojitosti s paraglidingem probíhá skutecne až pri konzumaci v hospode po létání. Adrenalin je totiž "hormon poslední záchrany" (viz výše). Hadrové a rozklepané ruce a nohy, neschopnost koncentrace, svalová slabost a problémy s necím tak zdánlive jednoduchým, jako je koordinace šlapání nebo dokonce pouhé našlápnutí do pedálu korunuje vetšinou velmi záhy pricházející "hladák", zpusobený nadmernou devastací zásob cukru.
To je jasné, to mi nikdo nevymluví…
(omlouvam se za diakritiku, je to psano z Kanady)