Na úplný počátek připomenutí jedné triviální informace, ve které však laikové nemusí mít zcela jasno: údaj o směru větru nám říká, odkud vítr fouká – tedy severovýchodní vítr fouká od severovýchodu. Z praktických důvodů se v meteorologii směr větru neudává slovně, nýbrž v úhlových stupních podle tzv. větrné růžice. Tato vychází z označení na běžném kompasu. Kruh je tvořen 360º a jeho počátek je orientován na sever, tedy hodnota 0º (častěji se ovšem užívá údaj 360º) znamená severní vítr. Otočíme-li se od severu o 90º vpravo, budeme stát čelem k východu, takže údaj 90º označuje východ, 180º pak jih a 270º západ. Z toho si můžeme logicky odvodit, že např. 240º znamená jihozápadní vítr.
Síla větru se dá měřit v několika druzích jednotek. Jakožto suchozemci můžeme Beaufortovu stupnici ponechat stranou a zaměříme se na jednotky, které se v praxi v meteorologii používají. Nejčastěji se setkáme s metry za sekundu (dále jen m/s). Populárněji zaměřená média občas udávají rychlost větru v kilometrech za hodinu (km/h), kdežto ve všeobecném letectví a tedy i v letecké meteorologii se používají uzly (kt).
A nyní se dostáváme k přepočtu, který potřebujeme, pokud rychlost větru je udána v jednotkách, které nám nevyhovují. Začneme složitějším případem, totiž z km/h na m/s a opačně.
Půjdeme-li rychlostí 1 m/s (což odpovídá pomalejší chůzi), pak za hodinu urazíme vzdálenost 3,6 km. 1 m/s tedy odpovídá rychlosti 3,6 km/h. Prakticky proto rychlost z m/s na km/h přepočítáváme tak, že hodnotu v m/s vynásobíme čtyřmi a poté z výsledku 10% odečteme. Příklad: 10 x 4 = 40 – 4 = 36. 10 m/s je tedy 36 km/h. Při opačném přepočtu postupujeme opačně, hodnotu vydělíme čtyřmi a 10% přičteme. Příklad: 20 : 4 = 5 + 0,5 = 5,5. Rychlost 20 km/h je tedy 5,5 m/s.
A nyní jednodušší případ, totiž m/s a uzly. Jeden uzel (kt) totiž vyjadřuje rychlost jedné námořní míle (nm) za hodinu (pozor – uzel sám je jednotkou rychlosti, proto se neříká „uzel za hodinu“). Námořní míle je dlouhá přibližně 1800m (pro naše potřeby toto zaokrouhlení stačí) a protože 1 m/s odpovídá rychlosti 3,6 km/h, pak 1 kt je 0,5 m/s.
A ještě jeden přepočet, který sice zdánlivě nesouvisí, ale pilotovi snažícímu se porozumět letecké předpovědi se může hodit, totiž přepočet stop (ft) na metry. V letectví jsou totiž závazné uzly pro udávání rychlosti a stopy (či spíš jejich stovky) pro udávání výšky. Jedna ft sestává z 12 palců (inch) které měří 25,4 mm, 1 ft je tedy 30,5 cm. Rovněž druhů výšek je několik: AGL (above ground level) je výška nad terénem (v meteorologii se nepoužívá) AMSL (above mean sea level) je výška nadmořská, kdežto FL (flight level – česky letová hladina) je nadmořská výška ve stovkách ft a při standardním tlaku (1013,25 hPa). A právě FL je pro nás důležitý, výškový vítr (ať už stav či předpověď) se udává vždy pro patřičnou výšku vyjádřenou ve FL. FL 100 je tedy 100 x 100 = 10 000 ft, tedy 3050 m nad mořem, FL 50 pak polovina.
