Možností odstartovat s paraglidem a proletět se nad krajinou je skutečně mnoho. Potřebujete krátkou plochu pro rozbalení padáku a rozběh. Hned poté, co se dostanete do vzduchu, se vám odkryjí pohledy, které ze země prostě vidět nelze. Volné létání je fascinující zábava a příležitost k intenzivní relaxaci – ale to vy už snad víte. Rád bych se nyní zaměřil na letová místa, která jsou něčím jedinečná. Čím začneme?
Údolí Tolminu – Julské Alpy, Slovinsko
Se Slovinci nás nespojuje jenom historie Slovanských kmenů, ale také láska a obdiv k horám. A Slovinsko nám má v tomto mnoho co nabídnout. Julské Alpy jsou nejvyšším pohořím Slovinska a pro volné létání jsou skutečným rájem. Dokazují to i organizátoři paraglidingových závodů, kteří do těchto oblastí umisťují ligové závody, národní mezinárodní mistrovství i závody Světového poháru. A asi nejoblíbenější paraglidingové místo v Julských Alpách je údolí Tolminu a Kobaridu. Dvě malá městečka zasazená mezi příkrými svahy okolních hor nabízí svým návštěvníkům zajímavou podívanou už ze země. A co pak ze vzduchu…
Hned nad Tolminem, který poznáte podle blízkého malého kopce tvaru sopky se jménem Kozlov Rob, je startoviště Kobala. Dostanete se na něj tak, že projedete vesničkou Poljubinj a pak Ljubinj, za kterou se dáte doleva po asfaltové klikaté cestě. Tou po zhruba patnácti minutách přijedete na točnu. Zde můžete nechat auto a pokračovat pěšky. Pokud chcete dojezd až přímo na startoviště, nechte se vést doprava prudce zalomenou kilometr dlouhou šotolinovou cestou. Prostorné travnaté startoviště je otevřené na východní i západní směr. Na horní plošině si můžete pohodlně připravit vybavení a díky poměrně prudkému sklonu jednoduše odstartovat.
Při startu na východní směr se zvedáme přímo před startovištěm nebo častěji až ve velkém kotli, do kterého můžeme jednoduše odsvahovat. Termického proudění v kotli využíváme jak při východním, tak i při severním proudění, které mnohé odrazuje vidinou rotoru a nepříjemných turbulencí. Síla kotle vlevo od startoviště je však znát i v této situaci a nabízí pilotům stoupání i v místech, kde by to třeba ani nečekali.
Z Kobaly se nejčastěji vydáváme na přeskok k vrcholu Mrzli Vrh, který se zpravidla daří už po nastoupání 100 metrů nad startoviště. Toto místo je často jakýmsi „startovním bodem“ pro jednu z tratí, kterou si vybereme. Po získání dostatečné výšky můžeme pokračovat na kolmé stěny Krnu, skalnatý Polovnik nebo zpočátku zalesněný a pak zcela travnatý hřeben Stolu, na jehož začátku leží už zmiňovaný Kobarid. Pokračováním letu v západním směru po krásných skalních stěnách, během kterého se vyplácí nezdržovat se přílišným točením stoupavých proudů, se můžeme celkem jednoduše dostat až na hranici s Itálii nad město Gemona. To jsme urazili právě 50 kilometrů. Odsud můžeme pokračovat dále nebo se stejnou cestou vrátit zpět do Tolminu a vytvořit si tak 100 kilometrovou trať s návratem. Pro mnohé piloty první „kilo“ je v těchto krásných horách skutečně nevšedním zážitkem.
Létání v okolí Tolminu není jen o této uzavřené trati. Při přeskoku ze Slotu či Polovniku se můžeme podívat třeba nad městečko Bovec k vrcholu Kanin a pak se třeba trochu náročnější, ale stejně zajímavou trasou vrátit na Krn. Z něho se můžeme vydat zpět ke Kobale nebo se také pustit severovýchodně k Bohyňskému jezeru či až k 30 kilometrů vzdálené vesničce Spodnja Sorica. Možností je mnoho a tím je Tolmin a jeho okolí velmi zajímavé.
Kombinace vysokých skalních stěn, dlouhých travnatých svahů, blankytně modrých horských řek a hustých lesů je z pohledu pilota velkým estetickým zážitkem, pro který si přijíždějí piloti z mnoha zemí světa. A čeští piloti patří mezi nejčastější návštěvníky.
Pokračování příště…
