Vím, že většina instruktorů létání jsou fajn lidi a snaží se svou práci dělat poctivě. Ale po více jak 20-ti letech praxe a několika tisících vyškolených pilotů jsem přesvědčen o tom, že skutečný úspěch v konkurenci největších evropských škol vede přes týmovou práci, ve které jednotliví instruktoři používají jednotnou metodu výcviku, do které vnášejí své osobité charaktery a své vlastní znalosti a zkušenosti. Taková výuka, ve které se začínající pilot potká s různými pohledy na danou problematiku, má skutečně zajímavé výsledky a výrazný tréninkový efekt. A to nejen pro sportovně talentované osoby, ale hlavně pro všechny ostatní, které spojuje zájem o létání.
Pojďme se tedy bavit o úspěšných instruktorech a úspěšných školách, protože takové hledáš.
Trochu o organizaci škol a jejich důsledcích
Když je paraglidingová škola úspěšná, znamená to, že instruktor nebo instruktoři společně našli recept na kvalitní a bezpečnou pilotní přípravu. A když už takový recept máš, přemýšlíš, co s ním. Možností je více a každá vykazuje pro klienta školy jiný potenciál.
Je to jak s vařením. Když chceš více stejně dobrých porcí, potřebuješ větší hrnec a tým lidí, kteří se postarají o jednotlivé části přípravy. A hlavně potřebuješ kuchaře, kteří umí vařit ve velkém hrnci a umějí se střídat v jedné kuchyni.
Nebo na to půjdeš jinak a koupíš několik stejných hrnců, ale ke každému musíš mít další kuchaře, kteří znají recept a respektují pravidla. Ty pak rozmístíš do různých míst.
A nebo si řekneš, že ti to tak stačí a necháš to být jak je. Jestli bude strávníků více, jak počet porcí, tak jídlo zdražíš, kdyby bylo méně strávníků, tak zlevníš.
Ale v podnikání to často funguje tak, že když se nerozvíjíš, tak stagnuješ. Takže tato třetí varianta je variantou “zakonzervovaných pohodářů”.
Práce v týmu lidí je z těchto tří variant organizačně nejnáročnější, ale potenciál toho řešení je podle všeho největší. A to jak směrem k zákazníkovi, tak směrem k dalšímu rozvoji a organizaci školy a samotným instruktorům.
Realita je však taková, že v jaké fázi se ta či ona škola nachází a kam směřuje – to se dá z pozice přicházejícího nového klienta obtížně zjistit.
Co ale zjištěno je, to je dlouhodobá spokojenost s prací instruktorů v jednotlivých střediscích výcviku, která se přes osobní reference promítá do každoročního počtu žáků a vystavených pilotních licencí v příslušných střediscích. No a z toho lze jednoduše vypočítat procentuální rozdělení účasti jednotlivých škol v ČR na Základním výcviku. To jsou ostrá data bez jakýchkoliv možná, kdyby, snad. Jsou to konkrétní fakta z ČR o tom, kolik toho které středisko paraglidingového výcviku umí, co dlouhodobě zvládá, jak spokojení jsou absolventi a jak spokojeně o tom referují svým přátelům a známým.
Možná by někdo rád věděl, který sloupec je které školy, ten první je Beskydská škola létání, další ze slušnosti nechám začerněné. Rozdíl je natolik markantní, že je vlastně jedno, o koho jde, grafem chci dokumentovat rozdíl mezi reálnou týmovou spolupráci v jedné škole a školení závislé reálně na jednom nebo dvou instruktorech. Děkuji za pochopení…
Za Beskydskou školu létání, která je základní součástí tréninkového programu El Speedo, ti můžu slíbit, že budeme dále makat a posouvat výuku v ČR dopředu, tak jako každou předcházející sezónu :o).
A jelikož skutečné schopnosti instruktora poznáš až při vlastním tréninku, tak jenom uvedu, na co se při výcviku a vzdělávání El Speedo instruktorů pro Základní výcvik zaměřujeme:
- pilotní dovednosti
- perfektní znalost výcvikové metody
- pedagogické schopnosti
- kvalitní přednes při frontální výuce
- schopnost jednoduše vysvětlit i složitější téma
- jazyková vybavenost
- komunikační schopnosti při rádiové navigaci
- znalosti fyziologie člověka
- znalosti individuální i skupinové psychologie
- meteorologické zkušenosti
- schopnost se průběžně doškolovat a dále vzdělávat
- schopnost vést konstruktivní diskuzi
U El Speedo starších instruktorů, kteří se účastní pokročilého tréninku a výcviku nových instruktorů pak oceňujeme:
- schopnost rychle a přesně hodnotit pravděpodobnosti dalšího vývoje
- schopnost dopředu rozpoznávat možná rizika
- schopnost rychle nacházet správná řešení krizových situací
- schopnost řízení skupiny pilotů přímo za letu na definované trati
- schopnost navigace v termických proudech při společném letu
- schopnost se o své zkušenosti podělit s mladšími instruktory
Na závěr bych tedy chtěl shrnout, že přátelský přístup pedagogicky vzdělaného pilota s kvalitní výcvikovou metodou je víc, jak paraglidingový kurz s pedagogicky nezkušeným byť špičkovým závodníkem. Super, když se to sejde, ale nebývá to tak často :o).
Ať se daří
Dalibor Carbol