Nabalili jsme oba terénňáky a vyjeli ze Susamyru na pětihodinové safari přes kaňony a vesničky směrem k Issyk-kullu. Neskutečná příroda. Kyrgyzstán zaskočí úplně každého. S Karlem jsme nad touhle trasou kdysi letěli – nestačil jsem se divit, jak rozdílně to vypadá ze země. V nočním Rybáčevu jsme si dali hromadu masa do každé nohy, vypili hospodu a šli se prospat do Yacht clubu. No on to není zrovna takový Yacht club, jaký byste možná čekali, ale bylo to super. vyzbrojili jsme se plachetničkami a rozjeli regatu. Tak nebudu to tajit, vyhrála naše dvojce s Borisem. Ale s takovým náskokem, že Patrik (prý závodní jezdec) z ostudy spad do vody. Pivem to nebylo, to bych poznal. Večer se rozduněl Ulan z hod a začalo jít do tuhého. A jako že fakt. Borec z toho našeho klubu na motoráku nás ještě stihnul upozornit, že asi začne foukat, ať to raději otočíme domů a pak to začalo. A že i nepřevrátitelná loďka jde převrátit – to už je jasné :o))). Oslík si to šel raději hodit.
