Tož se nám ten festival zase nějak proběhnul přes ty naše padáky a už jsme zase doma. Letos to byla obzvlášť rychlá záležitost. V pátek večer jsme vyrazili z Frýdku-Místku, v sobotní poledne jsme se už koupali na pláži v Öludeniz, pak jsme něco najezdili na motorkách, něco se napotápěli, docela dost zalétali, zatahali jsme zase za ty naše špagátky a v neděli večer vyrazili k letišti, abychom o půlnoci klepali polskou kosu a odfrčeli zpět do toho našeho českého království. Jsem zase nějaký stručný, že jo… Ale mně to skutečně tak rychle uběhlo a to znamená, že jsme se nenudili a že bylo stále co dělat.
Festival je rok od roku čím dál tím více stejný a zdá se, že by to chtělo nějakou novou šťávu. Padesáti eurové navýšení letošního festivalového poplatku, mělo skutečně svůj původ jen ve zvýšení vstupní taxy do přírodního parku, zbytek bylo vše při starém.
Bohužel se nepotvrdily prohlášení o připravované lanovce, která měla vést přímo na vrchol Babadagu. Těšil jsem se na tuhle novou alternativu pro přesun na startoviště, ale marně. Doufal jsem alespoň v načatou stavbu, alespoň několik prvních sloupů, třebas jen záchodky pro stavaře – nic.
