Z rádia hraje nepálská dechovka plná zvonků a rolniček a my si dáváme steak na břehu jezera. Po dvou týdnech poctivýho lítání se na startu konečně udělal mrak, a tak máme jeden den volno a dost času, abychom se podělili o pár zážitků. Že prý do Česka konečně přišla zima, sem ne, pořád ještě chodíme a lítáme v kraťasech. Na ulici se vyhýbáme posvátným kravám a občas korunou nebo dvěma přispějeme mnichům s pomalovaným čelem, kteří nám za to požehnají. Asi to funguje, protože stoupák je napravo od startu každý den a když se chceme vydat o kousek dál, cestu nám ukážou orli. Pozorujeme je, jak důstojně krouží a křídly hladí termiku. Milostivě nás pustí mezi sebe a chvilku se vezeme s nimi. Na dohled je Machapuchare, ostrým rozeklaným hřebenem stráží ledové peklo a ráj Himalájí, za ní už vyhlíží Annapurna. My se ale vracíme k břehům jezera Fewa a na dohled Pokhaře, ještě si chvilku potočíme nad kaskádou rýžových polí a doklouzneme na přistání.
