Dnes ve čtvrtek jsme se probudili do mrazivého, ale slunečného dne. Hned od rána nás čekala 2 kola obřího slalomu a po výjezdu lanovkou na hřeben jsme si byli jistí, že nás dnes nemine ani seskoková část závodu. Pořadatelé pro nás připravili 40 bran na 300m převýšení nádherně upraveného tvrdého svahu. Obě kola slalomu byla rychlá a technicky náročná. Závod proběhl dle regulí FIS až na incident ruského závodníka, který si doslova vybrečel opakovaný start prvního kola. I přesto, že pořadatelé již měli polovinu tratě přestavěnou pro kolo druhé, branky opět vrátili na původní místo a nechali ho opakovat.
Vzhledem k letošní zimě, celkové lyžařské přípravě a předstartovním obavám nakonec oba České národní teamy skončily na podělaném 7. a 9. místě. Seskoky jsou však ale naší ještě silnější stránkou, a tak jsme se odpoledne vrhli do prvních 2 kol v přesnosti přistání. Při stoupání vrtulníkem jsme se kochali úchvatnými pohledy na Dolomity. Slabý, avšak proměnlivý vítr stěžoval podmínky pro seskoky s přistáním ve výšce 1900m. Nenechali jsme se však vyvést z míry a udržely jsme si svá těžko doJvybojovaná pořadí. Při západu slunce nad štíty Dolomit zapadl doskočiště i poslední závodník druhého kola. Večer jsme si připili na 700tý úspěšný seskok naší jediné české reprezentantky Andrejky Šanovcové.
Za paraski team Tomáš a jeho sekretářka Martin
Pokračování…
Dnes počasí opět nezklamalo. Zrána byla obloha pokryta vysokou oblačností, která se v průběhu dne rozplynula. Dopoledne jsme zvládli 2 kola za relativně jednoduchých podmínek. Kolem poledne se pro ortodoxní paraglidisty stala zcela nepochopitelná věc, soutěž byla pro příliš silnou termiku přerušena… Síla termického větru překročila limitní hranice a tak pořadatelé pozastavili na několik hodin soutěž. Bohužel jsme glidové padáky měli na hotelu a tak jsme se připravili o možnost strávit více času ve vzduchu. Při odpoledních seskocích se nám i přes silnou podporu českých fanynek, kterým jsme se podepsali na místa dle jejich přání :-), nedařilo postupovat tak rychle jak bychom si přáli. A to i přes to, že jsme mezi rozhodčími měli Luďka Dopiráka :-).
Konkurence byla opravdu silná a podmínky nebyly tak složité jak bychom si přáli. Nakonec přece jen do pořadí promluvila závodní nervozita a poslední skok rozhodl o celkovém 4 místě našeho "A" teamu, což bez nadsázky považujeme za úspěch.Náš "B" team skončil na pěkném 8 místě.
Tímto šestým závodním seskokem skončila soutěž i pro většinu závodníku.
Zítra čeká 14 nejlepších mužů a 4 nejlepší ženy finálový skok. Jako jediný z Čechů se do finále probojoval na 7 místě Pavel Taršinský-držme palce! Já jsem skončil hned první pod čarou z těch co do finále nepostupují 🙁 tzn. 15. místo…Aspoň můžu už dnes začít oslavovat… Uvidíte, že na konec bude co 🙂
Pořadí našich v jednotlivcích:
7. místo Pavel
15. místo Tomáš
19. místo Libor
21. místo Martin
31. místo Jiří
36. místo Radek
37. místo Petr
42. místo Radim
A nakonec to nejlepší. – Česká Republika získává zlatou medaili za první místo v ženské juniorské kategorii, kde naše "prdelka" Andrea Šanovcová vybojovala první místo a získala tak titul Mistryně světa!!! Andreo, děkujeme!!!
Jak jsem už psal, večer to pořádně oslavíme 🙂 A zítra držíme palce Pavlovi ve finále.
Pokračování…
Sobota ráno – zataženo, vrcholky hor jsou v mracích a sněží. To jsme měli ještě nějakou naději, že se finále skočí. Po snídani jsme se vydali s glidama na 300m vysoký hřeben přímo nad naším hotelem. Kousek od hotelu bylo i doskočiště a vše ostatní připravené pro finálový skok.
Cesta nahoru v hlubočáku strmým svahem byla náročná nejen pro mě s Liborem, ale hlavně pro Andreu, která svůj úspěch důkladně oslavovala dlouho do noci… Po dvou hodinách chůze a spousty zdravotních přestávek… jsme se konečně vyškrábali na místo odkud by se to dalo odpíchnout. Náš start pozdržel stoupající vrtulník s první výsadkou. Nám už v té chvíli bylo jasné, že jde jen o nezbytný pokus pořadatelů udělat pro skoky maximum. Seděli jsme těsné pod základnou cca 400m nad údolím…
Hned po neúspěšném pokusu vysadit závodníky min.700m nad terénem vrtulník zpátky přistál a my jsme odstartovali. Libor letěl na singlu a já s Andreou na tandemu. Náš let na glidech s malou show nad doskočištěm bylo z padákových sportů to jediné na co se mohli přihlížející dnes podívat. Oblačnost se po té ještě snížila a celý den hustě sněžilo. Andrejce se po našem přistání nějak zatočila hlava (zřejmě po tom včerejším alkoholu) a tak se šla před vyhlášením trochu prospat… My jsme využili volné permice a zbytek dne jsme lyžovali.
Večer nás čekalo slavnostní vyhlášení nejlepších plus doprovodný program (jídlo, pití, zpěv, tanec). Dle očekávání teamy vyhráli Slovinci, ženy vyhrála Mája rovněž ze Slovinska a v mužích to vyhrál Reinhold ze Německa. Samozřejmě nám nejvíce srdce plesalo pří vyhlašování juniorek kdy jsme si spolu s naší Andreou měli možnost poslechnout naší hymnu.
V neděli po probuzení jsme se vydali na cestu domů. Vzali jsme to přes Bassáno v domnění že si s Dalikem a kurzíkama zalétáme. Počasí nás,ale přinutilo pokračovat domů.
Závěrem snad jen, že mám z toto MS v paraski hodně příjemný pocit a to samozřejmě i díky dobré organizaci a vydařenému počasí.
Kompletní výsledky si můžete prohlídnout na:
http://www.fai.org/parachuting/node/275
