Jak zalepit protržený SKYTEX

KDE SE VZALA?
To že se vám ve vrchlíku objeví dírka, nemusí být vždycky důkaz nešikovnosti nebo pilotní nevyzrálosti. Ale je pravda, že nejčastěji se padáky trhají o stromy, keře a jiné překážky okolo startovaček a přistávaček. Takže čím budete lepší pilot, tím častěji tuhle radu použijete spíš pro druhé piloty, než pro sebe. Občas vrchlík zachytne kámen nebo kořen na startovačce a sem-tam se objeví dírka, když si ho na kamenité zemi nechtěně pošlapeme a příčin může být více. Valná většina těchto situací rozhodně neukončí naši létací dovolenou, pokud máme dostatečně velkou zásobu samolepícího Skytexu (nebo Dokdo, podle toho, z čeho je váš padák).

CO S TÍM?
Malou dírku, do 2 – 3 cm, zalepíme jednou záplatou, nejlépe zevnitř vrchlíku (bude to méně vidět a méně to ovlivní mezní vrstvu). Záplata by měla být ideálně tak velká, aby přesahovala okraje díry o tolik, jak je díra velká. Tímto se nám zodpovídá zatím nevyřčená otázka: Jak velkou díru ještě můžu spravit záplatou? Záleží na tom, jak velký kus samolepky mám k dispozici.

Větší díry přelepíme záplatou i z druhé strany (zvenku), takže výsledek bude o trochu pevnější. Jestliže máme ve vrchlíku půlmetrovou skobu, nebudeme shánět metr a půl záplaty. Tady bude stačit přesah asi 10 cm.

JAK NA TO?
K samotnému lepení potřebujeme, kromě záplaty, ještě vhodnou pevnou plochu, na kterou si lepený díl natáhneme. U menších dírek stačí dlaň nebo koleno, na větší ideálně stůl, lavička nebo třeba nacpaný batoh apod. A hlavně budeme potřebovat celkem aspoň čtyři, ale spíš šest rukou 🙂

Chceme-li lepit na vnitřní straně vrchlíku, musíme si lepený díl nejdřív otočit naruby, tzn. vytáhnout ho skrz plnící otvor příslušné komory. Lepený díl vyrovnáme na pracovní ploše tak, aby jsme okraje díry drželi těsně u sebe, ale látku kolem napnutou bez vrásek a záhybů. V téhle pozici ho právě přidržují ruce až dvou pomocníků. Ze záplaty, kterou předem naměříme a vystřihneme hezky se zaoblenými rohy, odlepíme papír kryjící lepidlo, ale ne celý – na jednom konci si ho necháme, abychom mohli záplatou manipulovat, aniž by se nám přilepila na prsty. Záplatu zaměříme na její místo, na jednom konci přitiskneme k lepenému povrchu a postupným uhlazováním prstem pokračujeme od jednoho konce k druhému (postupně odlepujeme krycí papír lepidla) a přilepíme ji tak pěkně napnutou bez vrásek a bublin.

JE TO BEZPEČNÉ?
To jsme se zatím bavili o dírách ve volné ploše materiálu. Když je vrchlík roztržen podél některého švu, bývá oprava záplatou složitější a výsledek, zejména z hlediska výsledné pevnosti, dost nejistý. Uvědomme si, že materiál je ve všech směrech silově namáhán. Během ustáleného letu je to sice jen několik dekagramů, ale v dynamických manévrech (a to nemluvíme výhradně o akrobacii), nebo při prudké regeneraci z kolapsů to můžou být i násobky kilogramů. Vydrží to naše lepené dílo? Tam, kde se ve švu sbíhá několik dílů látky v různých úhlech, nebývá spolehlivé lepení záplatou rozumně uskutečnitelné. I když se nám podaří díru zalepit aspoň tak, aby vrchlík držel pohromadě a neutíkal z něj vzduch při opatrném sletu, bude rozumným řešením ho bezodkladně poslat na opravu výrobci/dovozci.
Ale nebojte se lepení – tam, kde je záplata na rovné ploše, je pak látka pevnější a s podstatně lepší porozitou 🙂

Každopádně vám přejeme abyste tento návod potřebovali minimálně.

Zanechte komentář

Máte dotaz?

Zrovna někde lítáme, ale pokud nám chcete zanechat vzkaz, napište nám! :)

0

Začněte psát a klikněte Enter