Jak to letos teda vlastně bylo? V oficiální Tiskové zprávě se dozvíte vše o průběhu závodu a výsledcích. To už jste si možná i četli. Ale chtělo by to nějaké perličky ze zákulisí, co? Tak třeba si na něco vzpomenu.
Předně, letos to bylo jiné – nové. Změnou tratí a centra závodu jsme dostali mnoho zajímavých možností, a hlavně čerstvý náboj.
Už na začátku roku bylo jasné, že díky nezájmu nového nájemce areálu na Javorovém o naše akce zřejmě dojde k nějakým změnám i v tratích a zajištění KATUSHE a tak jsme trochu popracovali a dali do toho novou šťávu. Centrum závodu jsme přesunuli k lanové dráze a získali tím suprové sjezdy do MTB disciplíny a přívětivější prostředí pro organizaci a průběh takového závodu, jakým KATUSHA je. Postavili jsme nový web na www.katusha.cz, domluvili jsme některé nové partnery závodu, pokusili se domlouvat s Městem Třinec na spolupráci, zajistili sponzorský pivovar pro závodníky, požádali spřátelené firmy o ceny pro vítěze, domluvili masérky pro závodníky, chlapáky z Horské služby pro záchranné akce, obvolali tradiční i nové hlídky, několikrát projeli downhillovou část MTB, vyčistili bazén na večerní party, naznačili tratě a objednali počasí. To je takový základní koncept, jak se staví závod.
No a že jsme to v přípravě nepodcenili a že se vám chtělo sportovat a závodit, tak letos na KATUSHU přiburácel skutečně hojný počet závodníků – celkem 30 týmů a 17 jednotlivců do kategorie Javorový muž. Což znamená v každá disciplíně 47 závodníků na trati. Mimochodem na Adrenalin Cupu jsme letos měli týmů 44. Takže docela rachot.
A průběh? Již tradičně „svérázný“ start, drtící běh rovnou za nosem do kopce, a pozor!!! Znova letové počasí – to znamená, že zatím pokaždé, tedy po sedmé se letělo. Neznám jiný závod tohoto druhu s takovým skórem. Přistání na přesnost, výběh k lanovce, předávka MTB, výjezd do kopce a nové sjezdíky. Drsoni to jeli bez sesednutí a pravda, že podřených a špinavých po pádu bylo v cíli docela dost. Výsledky, vyhlášení, předání cen a super atmoška. A pak druhá část akce.
No vlastně spíše třetí část. Tou první je totiž už páteční večer. Velký výkon je totiž už tradičně ustát a rozdýchat páteční nájezd závodníků, dvojčat z Brna a dalších hlídek v závodě. Vždy to vypadá jako klidný večírek před závodem a najednou už se zase probouzejí ptáci a je jasné, že nás všechny čeká skutečně perný den:o))). Pak závod a nakonec After Party.
Do bazénu jsme se ale nakonec nedostali, večer už byla fakt kosa a tak ve finále zabral záložní plán „B“ – sál v restauraci U Lojzka. Zahájili jsme premiérou našeho filmku z letu ke K2, kratší promítačkou z letošního letu k Chan Tengri a pak byla docela zajímavá diskuze. Bylo to otevřené, osobní a tak to má být. Když dojel Ďuro, tak ho slovenská banda zvolila za slovenského hrdinu roku – něco jako Jánošík. Bylo to dojemné a muselo se u toho pít :o))). A taky těch narozených dětí a nových sňatků nebylo zrovna málo. Sokol Zbyšek to začal a postupně se to přelívalo sem a tam, až bylo veselo.
No a když už dohráli Downbelow i skotačivé polské Vevjurki, tak jsme se tak nějak přirozeně vyšťouchali před hospodu a hrálo se dál. Kytary a bubny – Balda a Michal to rozbalili. Povolení jsme nakonec měli do 4. hodiny ranní a to na hudební produkci. A že to taková produkce byla, tak vše v klidu. Pak další přesun na školní chatu, trochu jsme si zahráli ruletu s metanolem, ale do whisky to prý nedávají a tak zase vše podle plánu. Tančilo se a zábava fičela okny ven. Takové tempo vydržel jen Honza Koval, možná proto, že měl čerstvě sundané sádry z obou kotníků a gumové berle, tak už jednoduše neměl sílu odejít, ale čert ví, jak to vlastně bylo.
Ono je to totiž jedno. Hlavní je, že se nikdo nezranil, hromada lidí se bavila, v neděli jsme si ještě i zalétali a fakt důstojně jsme tak zakončili jak KATUSHU, tak beskydskou sezónu naší školy.
Moc děkujeme všem za supr atmošku a příští rok, ale asi i dříve, na KATUSHI i jinde, zase naviděnou…
Za všechny v El Speedu
Dalibor Carbol
