Neděle 7.8. 2011
Tak a je to tu. Ráno sluníčko a rychlá registrace a vyrážíme na kopec. Na start se jede lanovkou a pak se ještě kousek šlape. Při výjezdu je vrchol kopce v mraku a tak vyčkáváme. Mezitím task komise vymýšlí trasu dnešního letu. Poletíme přes dva otočné body, které jsou v rovinách, trať dlouhou 81 km. Hned po startu je vidět, kolik se vlastně přihlásilo pilotů. Při čekání na ten pořádný stoupák a nuličkování jen abychom se udrželi, je tu pěkně těsno.
Startovní kružnice je otevřena v 13:50 a tak vyrážíme. První třetina trati vede po hřebeni, ale dneska to vůbec nechodí, takže je to dřina. Letím hned za první skupinkou, která se mi však vzdaluje, zatímco se zvedám skoro ze země. No, ale zvedám se a pokračuji dál. Dobírám si mrak a vyrážím na první otočný bod do rovin. A zase hniju. Opět se zvedám, ale tentokrát z výška, ze které vidím lidem pode mnou do talíře. No zase se to povedlo a vyrážím zpět
do hor. Po horách se zase slej až na zem. A tak se musím znova vyzvedávát. Mezitím mě přelítávají další dvě skupiny, takže šance na slušné umístění je pryč. Navíc čas taky postoupil a ke druhému otočnému bodu vyrážím až v 16:15. Pořádně šlapu, doháním skupinku přede mnou a chytám se jí. Přes pár dalších nuličkových stoupáků se dostávám k druhému otočnému bodu. Tady si pořádně dobírám výšku a vyrážím na deset kilometrů vzdálený cíl. Po cestě si ještě dobírám abych to teda doletěl, ale zapomínám na čas a po neskutečném bojí po celé trati dolítám do pásky asi o minutu pozdě :(. Ale i tak to byl pěkný den, který mě hodně naučil. Večer si dávám véču a zasloužené pivečko a jdu spát. Task zde :http://www.xcontest.org/cesko/prelety/detail:busof/7.8.2011/10:21
Pondělí 8.8 2011
A zase jdeme letět. Na ranním briefingu se dozvídáme, že podmínky mají být lepší než včera.Tak hned vyjíždíme nahoru. Dnes jedeme v první skupince a čekáme tři hodiny hodiny na ostatní a pěkně se tam smažíme na tom sluníčku.Task komise vypisuje trať dlouhou 104 km vedoucí po hřebeni, no ale mráčky naskakují až v jednu hodinu, a tak se v dalších třech briefinzích task postupně upravuje na 80 km dlouhý pendl opět po hřebeni. Startuji až ve 14:20 a okno je otevřeno až ve 14:50, což nám nedává moc času na uletění trati. Už při cestě na první otočný bod si všímám silného východního větru, který přes členitý hřeben vytváří pěkné rotory. Otáčím první otočňák a valím zpět. Zrovna když vyšlapávám plnej knedlík, nalítám do jednoho z mnoha rotorů a pleskám
si s uchem ´´High Five´´, když mi upadne skoro celé křídlo. No, ale bez větších problémů jsem to vyřeším a letím dál. Po větru to pěkně fičí a já jsem za chvíli zase u startu. Když vystoupám nad start a vidím přes hřeben dále na trať, ocitá se přede mnou pouze hrstka pilotů, kteří se jen tak tak drží na zalesněném hřebínku. No nic, s malou šancí na udržení vyrážím se skupinkou k dalšímu otočnému bodu. Není to úplně tak marné jak se zdá a tak bez větších problémů otáčím i druhý otočňák a spěchám zpět, abych stihl proletět páskou. No, ale silný vítr mi cestu zpět neulechčuje a hned po tom co jen o metříky přelítám stromy, hniju do kempu a k ukončení trati mi zbývá asi 30 kilometrů. Celý task dnes dokončilo asi 7 pilotů. Večer jsme si pak našli pěknou restauraci a slavime dnešní přežití tasku ve zdraví. 🙂
Úterý 9.8.2011
Ráno sluníčko, pohodička, klídeček a po včerejšku, kdy se všichni při čekání na startu spálili, se dnes vyjíždí až po jedenácté hodině. Nahoře se není zase kam schovat před sluníčkem a čekání se prodlužuje, protože termika nefunguje. Ve dvě hodiny startuje pár nezávodníků a zvedají se. Protože už je pozdě task komise vypisuje trasu po hřebeni 15 km tam a zpět s cílem vytaženým do roviny. Celkem dlouhou 51 km. Startovní okno je otevřeno až v 15 hodin, takže máme dost času na vyzvedání. Mraky se až nečekaně zvedly a my vytáčíme 2400 m.n.m.. A je tu start. Všichni šlápnou plnej céres a valí k prvnímu bodu. Bez jediného dotočení jej otáčí a spěchají zpět k bodu, který je těsně před startovačkou. Na jeden stoupák jsme zase u něj. A zase zpět k předešlému bodu. Opět bez většího točení jsme u něj. No a teď už jen závěrečný dokluz do cíle, který je kousek za vesničkou Sopot. Většina lidí si dobírá mrak a na plném speedu to doklouzne až na něj. Dnes dokončila úlohu většina startovního pole. Večer si všichni dáváme pivečko na oslavu a jde se spát.
Středa, čtvrtek 10.-11.8.2011
Konečně. Probouzíme se, prší a přepovědi hlásí, až do zítra odpoledne, přechod studené fronty. To však nebrání organizátorům uspořádat párty. A tak se v šest hodin začíná péct beran a kapela ladí své nástroje. Koncert kapely se protahuje do pozdních ranních hodin a vstávání do dalšího dne není vůbec příjemné. Zase nám prší, a tak vyrážíme do blízkého termálního koupaliště, kde si poprvé po deseti denním pobytu užíváme teplou vodu. Při cestě zpět se pak zastavujeme v luxusní restauraci a zase se přejídáme místním skvělým jídlem. Večer relaxujeme a připravujeme se na další, snad letový, den.
Pátek 12.8.2011
Tak, fronta přešla, a už nám zase svítí sluníčko. Čeká nás poslední kolo a task komise slibuje dlouhou trať. Hned po snídani vyjíždíme na kopec a vypisuje se task dlouhý 108 km přes pět otočných bodů. Startujeme brzo, už ve 12:30. Dostupy jsou dnes celkem slušné (okolo 2000 metrů) a první otočný bod, na konci hřebene, nedělá nikomu žádný větší problém. Cesta z otočného bodu zpět po hřebeni na další otočňák je už těžší. Fouká nám svižný západní vítr a za žebry se tvoří rotory. Ke druhému otočnému bodu se vracíme před start. Zde dotahuji druhou skupinku a míříme na třetí turnpoint. Letíme přes roviny na druhou stranu údolí. Volím jinou stopu než zbytek skupinky a ukazuje se jako lepší. Na třetím otočném bodu jsem celkem rychle a postupně se dotahuji na první skupinu. A zase proti větru na 20 kilometrů vzdálený čtvrtý otočný bod. Skupinka se rozděluje, tři piloti volí cestu přes kopce a zbytek přes roviny. Už je pět hodin a termika začíná umírat. Nicméně se dostáváme těsně ke čtvrtému otočnému bodu. Tady však vítr ještě zesiluje a začíná se projevovat výkonnost závodních kluzáku, které jasně překlouzávají seriová křídla. Čtvrtý otočný bod se mi už nedaří tečnout a sedám kousek od něj. Kdo si cestou držel výšku, je v pohodě a do cíle už to má po větru. Dnes do cíle dolítávají pouze dva čeští piloti. Večer jsme svezeni do místní hospůdky, kde probíhá vyhlášení výsledků. Vítězům gratulujeme.
No, co ještě nakonec dodat. Závodů se celkem zúčastnilo 147 pilotů z mnoha zemí jako je Rusko, Japonsko, Nový Zéland či Indie a hlavně 57 českých pilotů. Závody se vydařily, uletěli jsme čtyři platná kola a myslím, že i s organizátory byli všichni spokojeni, takže jim moc děkujeme. Bulharsko je pro lítání velmi zajímavá země a jestli bude příležitost, tak sem rád pojedu znovu.
