Párty byla jedinečná. Obrovský protáhlý stan pár metrů od řeky, na které by se klidně dalo ještě uslyšet pleskání pádel z poslední disciplíny závodu. To místo nemá chybu. Společnost High5, která závod Outdoortrophy organizuje si nemohla vybrat lépe. Ta řeka se do země zařízla nevšedně hluboko a udělala tak škrt přes rozpočet všem místním zemědělcům, kteří donekonečna hnojí své políčka rozesetá v tomto kraji kolem města Lingenau. Hlasitou muziku pohltil hustý les, stejně jako přes den pohlcoval sluneční paprsky. Na pódiu se plynule vystřídali Bon Jovi, Guns adn roses i Elvis, chyběl už jen Kája Gott a tak jsme si alespoň v autobusu při noční cestě do hotelu zazpívali Včelku Máju. To se i německy mluvící přátelé rádi přidali, prostě párty se vším všudy. A hlavně slavit bylo co.
Při vyhlašování jsme se nejdříve podívali do hromady objektivů s našim týmem Opava Net, jelikož jsme vyhráli amatérskou kategorii, párkrát to zablýsklo, vzali jsme si hotovost 1100 EURO a krásné hodinky a pustili jsme dalšího pána na holení. Na řadě byl pán profesionál. V téhle kategorii se česká krev vytáhla druhým místem. A že jde o skutečnou špičku, o tom svědčí fakt, že tento tým sponzoroval sám pořadatel. Takže název českého týmu High5 byl pochopitelný. Tohle umístění všem čtyřem členům štafety vyneslo tučnější částku než nám amatérům, rovných 2200 EURO na tým. A třetí český tým Internet BillBoard si vybojoval pěkné 5.místo. Prostě na pódiu bylo veselo a chvilku to trvalo, než to všechno stihli vytřít a vysušit. Německy nerozumím téměř nic, ale rozhodně bylo jasné proč se pořadatelé tak plašili. Čemu jsem ale nerozuměl, proč tam teda natahali tolik šampaňského a nechali ho provokativně na stolech před pódiem. To víte, adrenalin je adrenalin a když se vyplaví, tak to potom žije.
A že se vyplavil, za to můžou především pořadatelé. Připravili pro nás čtyři lahůdkové tratě v pořadí: kolo, běh, paragliding, kajak. Cyklisté si dali 29 kilometrů s převýšením 1400 metrů, běžci pak pokračovali 14ti kilometry s tím samým převýšením, pak jsme do toho naskákali my padáčkáři, prolétli jsme 7 kilometrů, otočili u jednoho kontrolního bodu a přistáli do vytýčeného sektoru. Chyby na kontrolním bodu a v přistávacím sektoru byly odměněny během trestných kol – prostě férová hra. Škoda, že nám kvůli špatného větru musela být ubrána disciplína Touch´n go, kdy bylo třeba přistát do sektoru a odstartovat, aniž by padák spadnul na zem. Umístění téhle disciplíny z toho udělalo obtížnou záležitost. Nakonec se však bohužel nekonala. Na předávce už čekali vodáci, skočili ze 4 metrové rampy a projeli 7 kilometrů slalomu na divoké vodě, střihli si eskymáka a dorazili do místa, kde se pak tak hojně oslavovalo.
Je jasné, že paragliding je oproti těm ostatním disciplínám docela odpočinkový sport. Skutečně mně mrzí ta vynechaná disciplína Touch´n go, mohlo to být alespoň více o technice, ale počasí to zařídilo jinak. Startovali jsme na krásném místě, sice plném kravích značek, ale ideálním na termické létání. Právě termika byla ale v tomto případě spíš na obtíž. Nepotřebovali jsme se dlouho vozit nad horami, ale naopak rychle prolétnout kontrolní bod a přesně přistát. Kdo měl menší a rychlejší křídlo, sbíral body.
Pořadí jednotlivců se nevyhlašovalo. Šlo o týmovou práci. Práci a zábavu. Jsem rád, že se takových závodů můžu účastnit. Správné místo, správný čas a správní lidé. Za to to stojí.
Výsledky a další info na: www.outdoortrophy.com