Na první pohled to vypadá dost krkolomně. To asi jo. Ale když se člověk podívá do historie, jak jsme před osmnácti lety po návratu z Nového Zélandu založili Beskydskou školu létání, jak jsme si na deset let za centrum školy vybrali chatu v přírodě, vysoko nad běžným životem, hned u startoviště beskydského letového terénu, jaký důraz od začátku klademe na propojení s přírodou, jak následovaly soutěže a paraglidingové expedice do nejvyšších hor světa, jak jsme vždy vyzdvihovali estetiku, vnitřní pocity, otevřenost a osobnostní rozvoj spojený s létáním, jak se staráme o dlouhodobou stabilitu paraglidingového sportu budováním a údržbou startovišť, jak jsme vytvořili Flight Park Javorový s centrální chatou plnou technologií, které směřují k soběstačnosti a energetické nezávislosti – NATURE FRIENDLY HOUSE, jak jsme se už dávno přepnuli z klasického dealerského prodeje vybavení na vlastní vývoj a produkci El Speedo vybavení – na tak už to snad dává lepší pohled na ten celek, který s mnoha piloty a přáteli v Beskydech společně vytváříme.
Osmnáct let je dlouhá doba a ušli jsme společně už velký kus cesty. A nechat to jen fungovat samospádem, sednout si a klidně se koukat kolem sebe a čekat co přijde, to není náš styl. Pravda je, že kdybych měl sepsat všechny slepé uličky, kterými jsme si museli projít, abychom se naučili udělat to znova a lépe, tak by to bylo na hrubou knihu. A tak se stále posouváme dopředu. A vy máte možnost být u toho.
Díky vašemu zájmu o naše služby máme možnost po naší cestě jít. Můžeme experimentovat, nebát se nových řešení, reagovat na výzvy. A jednou z dalších aktuálních výzev je zvládnutí AQUAPONIE v beskydské podhorské oblasti. Upřímně – nevím jak to dopadne, ale to neznamená, že to nebude zajímavá cesta. Proč?
Jeden mozek?
Dnes už se ví, že náš mozek neřídí úplně vše v našem těle. Že kromě něho máme v těle ještě jednu významnou část, která se bez mozku částečně obejde. Jde o nervový systém, který je v našem břiše. Přeměnit jídlo na výživové látky – to chce velké úsilí a přesnou koordinaci velkého množství úkonů. Možná překvapení – mozek nechává břišní nervový systém řídit většinu trávicího procesu. Vědci jsou přesvědčeni, že kdyby měl mozek trávicí systém řídit sám, tak tloušťka nervů vedoucí k trávícímu systému by byla neúnosná. Je tedy bezpečnější a výhodnější nechat trávicí soustavu, aby dohlížela sama na sebe. K trávení je potřeba přesně namíchané chemické látky, které musí být vytvořeny ve správnou chvíli a dopraveny na správné místo. Celý proces trávení je neskutečně zajímavý. Za stejně zajímavé ale považuji to, jak se my sami na trávicí systém díváme, jak se mu věnujeme a jaký to má dopad na náš život.
Protože mozek a trávicí sytém jsou dvě nervová centra, která spolu neustále komunikují. Střevní nervová soustava hraje roli v regulaci hormonů, které mozku říkají kdy a kolik máme jíst. Když se přejíme, může vyvolat žaludeční nevolnost. I když je člověk v bezvědomí nebo třeba ve vegetativním stavu, fungují mu střeva, ledviny, játra, vyměšování… A to díky tomuto “druhému mozku”. Asi každý máme zkušenost s tím, že jsou jídla, která nám dělají dobře a jídla, která nám naopak navozují špatné pocity.
A v těchto dnech velmi zajímavé téma imunity? V břiše se nachází 80% ochranných imunitních lymfocytů. Když je potřeba, tak střevní nervová soustava umí vyvolat zvracení nebo průjem – tak vylučuje většinu toxických látek z těla. Nebo pocit staženého žaludku při stresu je způsobený signálem mozku směřovaným břišnímu nervovému systému, že potřebuje více krve. Později může dojít ke stresovému průjmu. Když to zjednoduším, tak střevní nervový systém mění naše pocity. A o ty nám jde nejen při létání, ale hlavně v našem běžném životě.
Odkud je to jídlo?
No a když tedy budu chtít sobě udělat dobře, tak se nemůžu zabývat jenom tím kdy a kolik jídla jím, ale taky jak kvalitní jídlo do sebe dostanu. A když si člověk vypěstuje jídlo sám, tak k němu má jiný vztah, než když ho nabere v obchodě do košíku a pak přemýšlí, co to vlastně koupil. A to už úplně vynechávám problematiku s dopravou potravin do obchodů a jejich skladování. Takže proto AQUAPONIE v Beskydské škole létání. Abychom se pokusili zlepšit naše životy, abychom si na kurzech mohli dopřávat více kvalitní zeleniny. A když už si na gril hodíme rybku, tak ať víme, jak se to všechno stalo a začali si vážit potravy ne pro jednoduchý přístup k ní, ale pro kvalitu a péči, kterou jsme do ní investovali.
O tom, jak se nám to daří, vás budeme samozřejmě informovat a budeme se těšit na společné setkání na našich Základních kurzech paraglidingu ve Flight Parku Javorový a posezení u dobrého jídla.
Držte se a využijte čas zákazu vycházení k přemýšlení a odpočinku 🙂 Kdyby vás zajímalo, odkud jsem čerpal info, tak mimo jiné z knihy Milana Baumana – Mozek zázrak na pět.
Dalibor
