Přímo z našeho prvního SIVka jsem se přesunul do dějiště letošního Mistrovství ČR – do Levico Terme. Patrik už byl na místě, unavený jak havíř po šichtě, protože celou cestu z ČR táhnul sám, Karel se svým obytným Fiatem už taky přijel, tak jsme se zaregistrovali, vypili nějaké to pivko, trochu se pobavili a šli spát.
Prudká změna! Díky nějakému polskému pilotovi, který na závody nedojel, jsme se dostali do jím zarezervované supr chatky. No, ono je možné, že i dojel, ale to nepovažujeme za aktuální problém, recepční byla ráda, že chatku udala. Je to poprvé, co na závodech nespíme v autě ani ve stanu a to se počítá. Jsme jak bych tak řekl taková typická spořádaná rodinka. Pro klidný spánek jsme si pustili Patrikův mobil – namluvenou knihu Těžké časy od Charlse Bukowského. Docela jsem koukal, čím se to Patrik po večerech krmí, ale asi už to zná, usnul u druhé věty. Fakt Supr.
1. kolo
V noci popršelo, ráno se ještě mraky válely po kopcích, ale po desáté hodině se všechno vybralo, namazali jsme huby, dotáhli tkaničky a vyrazili na trať. 62,5 kilometrů přes čtyři otočné body rovnou do cíle.
Jak stíhám jezdit jenom na jeden závod za rok, úplně mně vylekal ten roj padáků, který se ze startovního sektoru vyloupnul. Letos 115 pilotů z 8 různých zemí. První třetinu tratě jsem se pral s baterkama ve foťáku, s bláznivě nastavenou GPS a se zmrzlými prsty. Dostupy přes 2600 metrů dávaly perfektní výhled – v této části Alp jsem poprvé a bylo to parádní pokoukání. Druhý vzdálený otočňák, na který se letělo po větru, jsme s Karlem a Patrikem otáčeli skoro ve stejný čas, bohužel až v druhé polovině pelotonu. Nějak jsme to zapinkali. Museli jsme zrychlit.
Proti větru to bylo složitější, ale šlo to celkem pěkně. Do rádia se ozývali piloti ze stromu, na záložce i s dalšími problémky, ale letělo se dál. Pořadatelé byli připraveni poslat helikoptéru, nakonec naštěstí nebyla potřeba. Na táhle části tratě se lámal chleba. Petr Chromec se nezdržoval delším točením a ulítnul celé první skupince. A to vedení si s přehledem udržel až do cíle. Parádní výkon. Ostatní jsme se honili za ním. Ve dvou jsme to vzali po svahu, většina ostatních to brali vrchem. Někteří nás následovali, ale myslím, že si moc nepomohli – údolí si vyžádalo svoje. Vrchem to bylo jistější a nakonec i rychlejší.
V závěru tratě se obloha zatáhla ciry a všechno se zpomalilo. Takže přišlo na řadu dotáčení ve slaboučkých podmínkách a závěrečný dokluz do cíle. Měl jsem v hlavě představu, že cíl je úplně jinde, než mi ho nakonec GPSka ukázala a tak jsem se potom mohl akorát bouchat do hlavy, když jsem zbytečně deset minut před cílem proflákal pomalým přibíráním výšky. Ale to je boj, za hloupost se platí. Tentokráte mně to stálo jen pár míst.
Stáhnout: Pořadí v prvním kole (PDF)
El Speedo instruktoři:
7. Karel Vrbenský 878 b.
14. Dalibor Carbol 838 b.
32. Patrik Vyhlídal 694 b.
2. kolo
Probudili jsme se do brutálního azura a hned ráno bylo jasné, že dnešek by měl být něco extra. Dostupy byly ještě větší, než včera, pořadatelé se rozhodli s předpovědí silnějšího větru poslat závodníky do sousedního údolí – kolem Feltre.
Trať byla po startu zalomená jen přes jeden otočný bod a pak hned cíl. Což znamenalo, že se dnes žádná navigační soutěž nekoná. Během prvních dvaceti kilometrů se vytvořila silná vedoucí skupinka. Od startu se mi ale nedařilo úplně dotáhnout tohle čelo závodu, kterému to pěkně svištělo a tak mi nezbývalo, než udržovat kontakt a čekat na chyby ostatních. Přehoupnout se do druhého údolí bylo sice poměrně jednoduché, ale i tak se tam dalo hodně získat, stejně jako ztratit. Základny tu byly výrazně nižší a obloha docela ztmavla. Po dalších dvaceti kilometrech jsme už letěli pod regulérní dekou, ze které taky trochu sprchlo. Nebylo ale vidět co je vlastně nad námi a tak se piloti začali ozývat do vysílačky s jasným Level 3 , což znamená nejvyšší stupeň nebezpečí na trati. Kapalo, ale nenasávalo to a tak jsme pokračovali dále. Před otočňákem jsem se skřípáním zubou zpomalil, najít stoupák byl v té tmě docela problém. A můj dnes vodou přetížený padák moc nepomáhal. Nechtěl jsem ještě vodu vylévat, když nás možná čeká let do cíle proti větru, tam by se hodilo každé kilo navíc.
Nikomu se moc do závěrečného desetikilometrového dokluzu nechtělo. Nebylo jasné, jestli údolí profukuje a pak by se letělo proti silnému větru, nebo je to v pohodě a stačí prostě letět do pásky. Tato nerozhodnost stála několik pilotů jejich tvrdě odpracovanou rychlost, protože teď takticky zpomalili, šmudlili nulky a pomaličku se posouvali k cíli, zatímco jsme je někteří mohli jednoduše dohnat. GPSka ukazovala požadovanou klouzavost do cíle 9:1 a proti větru to bylo skutečně na pováženou.
Nakonec ale všechno jinak, po několika hláškách v rádiu pořadatel zastavuje závod, už jsme byli na závěrečném dokluzu a tak to nepřišlo zrovna v nejvhodnější moment. Ti co dříve nedotáčeli a nakonec přistáli před cílem na tom takto nechtěně vydělali. Ale mnoho pilotů bylo ještě zrovna v horách, kde stále pršelo a vypadalo to fakt hustě a tak nezbývá než respektovat rozhodnutí. Bezpečnost je na prvním místě.
Stáhnout: Pořadí v 2. kole (PDF)
Stáhnout: Celkové pořadí po 2. kole (PDF)
El Speedo instruktoři:
5. Karel Vrbenský 1724 b.
10. Dalibor Carbol 1684 b.
39. Patrik Vyhlídal 1252 b.
Třetí kolo bylo pro silnější vítr zrušeno, byl vyhlášen volný letový den a tak jsme si volně polétali a už jsme zase v kempu. Pořadí se tedy nemění.
4. kolo
Celá obloha je zatáhnutá ciry, ale vypadá to, že nějaká termika na nás ještě zbude. Dostatečné zvednutí se hned po startu se stává osudným hned osmnácti závodníkům. Ostatní letíme přes startovní kružnici na 13 kilometrů vzdálený otočňák, zvedáme se po centimetrech a dostupy jsou na každém dalším stoupáku níž a níž. Mistrovství republiky v šudlení nulek. Po vlítnutí do kružnice otočňáku se prakticky všichni přeživší potkáváme na malém brdku za městečkem a šudlení pokračuje.
Znechucený tímhle druhem létání opouštím ještě s dalšími třemi piloty poslední jistější místo a letíme sebou plácnout do 7 kilometrů vzdáleného políčka. Místnímu chlapíkovi se zjevně přistání na malý prostor s vysokou trávou nelíbí, něco mudruje a já si rychle balím výbavko. Je mi jasné, že až se ta banda, co visí ještě u městečka, hecne k závěrečnému dokluzu a budou sedat všude okolo, tak se zemědělec asi zblázní. A u toho bych už byl velmi nerad.
Nakonec se některým podařilo zvednout o celých 100 metrů výš a to jim po větru dalo asi o 2 kilometry dál. Vítěz Lukas Bernadin bere skvělých 347 bodů, Karel doklouznul na fajnovém čtvrtém místě, já na dvacátém sedmém, Patrik uhnil hned u startu. Bodové rozdíly jsou ale minimální a tak se nic dramatického neděje.
Stáhnout: Pořadí v 4. kole (PDF)
Stáhnout: Celkové pořadí po 4. kole (PDF)
El Speedo instruktoři:
3. Karel Vrbenský 2062 b.
11. Dalibor Carbol 1985 b.
48. Patrik Vyhlídal 1330 b.
5. kolo
Prádelna na startu jak na Bassanu. Termika má chodit, ale jak dlouho a jak vysoko, to je otázka. Mumraj pod mrakem před startovní kružnicí je dnes obzvláště povedený. Každou chvíli někdo v mraku a to pak člověk nikdy neví co a v jaké pozici z mraku nakonec vypadne.
Pěkně jsme si hned po startu našlápli a vyrazili na trať. Stoupáky chodily do dvou tisíc metrů a byly podstatně silnější než včera – takže se letělo docela příjemně. Dvě možnosti se naskytly před čtyřicátým kilometrem kola – buďto letět přímo k otočňáku na druhé straně údolí přes termicky ne příliš výrazný hřeben v údolí nebo se vrátit po ověřených místech a pak s velkou výškou kolmo skočit přes údolí, otočit dva blízké body a pohodlně doklouznout do cíle. A bylo správně. Ověřená místa nám totiž vypli, tam jsme nabrali hromadu prošudlaného času a někteří jsme se nakonec nedostali ani dál, než ti, kteří letěli přímo a uhnili přímo pod skálou, na které byl otočňák. Slušná pastička.
Technicky velmi zajímavé páté kolo vyhrál Primoz Susa , na skvělém šestém místě přiletěla Petra Slívová, kterou to okamžitě vymrštilo do čela ženské kategorie a na slušném desátém místě přiletěl i Karel, což znamená kvalitní výsledek v celkovém pořadí. Taky Patrik zabojoval a svým vydřeným dokluzem do cíle se zvednul v tabulce o deset míst nahoru. Mi se moc nezadařilo a to znamená propad v tabulce.
Stáhnout: Pořadí v 5. kole (PDF)
Stáhnout: Celkové pořadí po 5. kole (PDF)
El Speedo instruktoři:
3. Karel Vrbenský 2883 b.
19. Dalibor Carbol 2447 b.
38. Patrik Vyhlídal 2009 b.
Nějak se to tak semlelo, že jsme spustili hudební věčurek na naší verandě a ten se rozjel do velkého formátu. Tři kytary, bubínek, mandolína, tamburína, činely a hromada dalších samozvučných nástrojů. Produkce byla široká, vešel se do ní i skoro striptýz, škody minimální a do tří hodin ráno bylo co dělat.
Oslavu závodu jsme tak spustili trochu s předstihem, ale nad ránem už začalo pršet a občasné poprchávání pokračovalo i v průběhu dnešního dopoledne a to znamená, že závod skončil. Čeká nás dnes ještě vyhlášení, oficiální párty u jezera a pak mastíme domů.
V celkovém pořadí závodu vyhrál Tomáš Brauner před Slovincem Primozem Susou a Karlem Vrbenským. Petra Slívová navázala na svou veleúspěšnou kariéru ještě před narozením syna Matěje a vyhrála kategorii žen. Co se týče El Speedo týmu, Karel se blýsknul skvělou druhou pozicí mezi českými piloty (v celkovém pořadí závodu třetí), já jsem se i přes ztrátu z posledního kola vešel do první české desítky a Patrik pak do první české dvacítky, takže jsme docela spokojeni. Mohlo to být ještě kousek lepší, ale takové je závodění. Bylo velmi příjemné se zase se všemi vidět a společně se prohnat po tratích.
Toť vše, uvidíme se na kopcích.
Dalibor
Mrkněte do fotogalerie: Mistrovství ČR 2009 – Levico Terme
