Upozornění: Tento článek je psán obecnou češtinou a obsahuje všechny národní a běžně používané výrazy.
A tak komu se to nelíbí, nechť se …
Sobota 30.6.2007
Plánovaný odjezd v sobotu se kvůli skvěle "organizaci" protáhl o několik hodin, zejména díky nakládce Maxovy výbavy, jež zahrnovala stan obřích rozměrů, se kterým jezdil stanovat se svým otcem někdy před 30ti lety… Dostala nás Barča, kterou jsme před odjezdem instruovali, aby řádně a několikrát probrala všechny věci, které chce vzít sebou na 14ti denní výlet – zbyl ji bágl s padákem, karimatka a spacák.. ..no cítili jsme se trochu trapně, vědomi si toho, že máme v autě tašky ne nepodobné těm hokejistickým, obsahující kromě jiného trenky a ponožky na každý den :o)))
Cesta z domu na sever Itálie se díky nerovnému boji s mikro spánkem (navzdory semtexovému dopingu) a našim navigačním schopnostem protáhla do pul noci.. Spatné bylo rozhodnuti vyhnout se mýtnému na italských dálnicích – cesta okreskami pres Slovinsko, směr Udine a Belluno městečky a vesničkami, 50ti kilometrovou rychlostí, lemovaná hlídkami carabinieru měřících rychlost a semafory snad na každé křižovatce a navíc jsme chytli červenou vlnu – prostě děs a hrůza – pohodlná a rychlá dálnice jistí naši zpáteční cestu..
V basecampu už popíjeli dorazivši závodníci.. ..tak jsme ihned exportovali naše importované plechovky s pivem a vodku. Původně jsme chtěli spát venku pod širákem s tím, že náš úplně nový suprovní Hannah ElSpeedo bejvak postavíme ráno za světla, ale využili jsme utulí reklamního SKY stanu, který stal jakoby pro nás připravený u vjezdu do campu.. Slovní fotbal ve dvě ráno završil noční program a pak – pak už bylo pouze kóma.. :o)
Neděle 1.7.2007
Jako mávnutím něčeho kouzelného se zatažena ranní obloha začala rozjasňovat a vše nasvědčovalo tomu, že se dnes, první den Sky XCampu, poletí.. Nabubřelé obludy se rozpadaly na partičky neškodných obláčků, které mírně zevlovaly na vrcholcích okolních velehor zdejšího líbezného prostředí, které již po loňských zkušenostech dávalo tušit nevšední zážitky..
Následovala ranní registrace a uvítací briefing, poté jsme byli rozdělení na skupiny "jablka" a "hrušky" – kvůli vývozům na start – místní školní autobusíky jsou vhodné možná tak pro mrňavé Italy a Italky, průměrný český pajlot má však v tomto vozítku problém se jakýmkoliv způsobem naskládat tak, aby to bylo alespoň trošku pohodlné.. takto nás vyexpedovali ve vlekoucí se koloně úzkými serpentinami na centrální parkoviště u startovačky na Mt.Dolada.
Vzhledem k typu závodu si každý závodník na startovišti již počínal sám za sebe – startovali jsme hned po vývozu na vrchol Mt.Dolada – Barča měla za úkol seznámit se se zdejšími skalisky, já s Lukášem jsme si naplánovali let s návratem s otočňákem cca. 38km od startu a Max je tajnůstkář, který si brousí zuby na hlavni cenu, tudíž nám ani neprozradil kam poletí..
Podmínky byly poměrně klidné, ve vzduchu jsme s Lukášem prakticky letěli každý sám za sebe, na několika místech jsme se pak náhodou potkali po dotočeni základny. Jaký to je zážitek je těžko popisovat, to se musí zažít – vždycky jsme na sebe zamávali, šlápli do speedu a zkoušeli pádit zase dal.. Základny se tvořily až v cca. 100-200m nad zdejšími dvoutisícovými hřebeny – značná část trati se dala letět způsobem, kdy se přilepíte uchem padáku těsně na skálu, mírně si nabrzdíte a "pouze svahujete" kupředu..
Pondělí 2.7.2007
Už v noci nás vzbudila šílená bouřka – kapky vody velké jako kráva dopadající na stan, hromy v údolí rezonovaly a blesky pověstně křižovaly zatemnělou oblohu, která chrlila neuvěřitelné kvanta vody.. ta postupně odplavovala veškeré naděje na to, ze se dnešní den nějak regulérně poletí.. Nelenili jsme lenit a ráno jsme si nezvykle dlouho pospali :o) Předpověď počasí byla výmluvná a tak se dnešek vyhlásil volným neletovým dnem – někteří však vyrazili na kopec a trochu i polétali..
Odpoledne pak začalo peklo.. teda kamarád Zbyšek by jistě barvitě vylíčil co znamená výraz "peklo" – dobrá – začalo skoro peklo – hulava, vichřice, dešťová smršť, dokonce i kroupy – špatně zajištěné stany to psychicky nevydržely, závodníci v basecampu v této situaci vzali zavděk bezpečí bytelné konstrukce zdejšího mega párty stanu.. s partičkou jsme si dodávali optimismu ve formě italského vína.. takto jsme přišli na to, že déšť je báječně uklidňující a taky došlo na polemiku, zda-li několik procent vody v tekutině stačí k přežití.. ..po několika litrech jsme uznali, ze rozhodně.. bylo to těsně před tím, než mě někdo vypnul a v hlavě se mi promítalo scenario nevydařeného závodu.. ..ale neklesejme na mysli (nebo jak se to zpívá v té písničce), na další dny to snad bude jen lepši.. :o))
Průběžné výsledky jsou na: www.xcontest.org/xcamp/
Úterý 3.7.2007
Dnešek byl kvůli nepříznivé předpovědi počasí vyhlášen opět jako nesoutěžní den.. Mamka Lukáš po ránu trpěla bolesti hlavy a jakousi nevolnosti způsobenou pravděpodobně zkvašenými olivami :o) Letuchtivým pilotům byly zajištěny vývozy na start, mnozí však museli zůstat v campu, jelikož po včerejší bouřce sušili zatopenou výbavu.. hih, taková perlička, Renča si normálně zapomněla svůj spéšl vytuněný závoďák Erisek2 v autě při návratu ze Slovinska a překvapeně pak na startu vybalila AtiskaII :o) Tak snad ji ho do začátku MCR někdo stihne přivézt.. viď Patriku.. 🙂 Nešťastnou shodou náhod jsme byli nuceni jet na start až jedním z posledních aut, což se nakonec vyplatilo, protože podmínky se za tu dobu jen zlepšily.. Po startu nebyl téměř žáden problém se zachycením a tak jsme si mohli užívat pohodového létání mezi mraky.. Pokud už někdo nedoletěl zpátky do campu, tak to natáhl a zpestřil si to přistáním v jezeře :o)
http://www.xcontest.org/xcamp/flights/detail:uletim/3.7.2007/12:09
Navečer jsme spojili svoz dvou zaletivších pilotů s výletem k jezeru a koupáním v něm – voda měla ze začátku tak 2cm (dle pánské stupnice :o)), ale nevíme čím, hned jsme se na ni aklimatizovali a koupačka byla příjemná a osvěžující.. Závěr dne se pak zpestřila v.y.n.i.ka.j.í.c.í. večere, prohlíženi fotek a filmečku z létáni..
Středa 4.7.2007
..už večer se Barča s Renčou domlouvaly na svém ranním joggingu – běhu do vrchu – budíček v půl osmé nám však odhalil Barču ležící spící a to dost tvrdě – ha ha – to bylo řečí :o) ..jinak následovala "klasika" – ranní briefing s obeznámením se s meteosituací a následné zrušení letového dne.. Jako jedni z mála jsme se rozhodli pro výlet na pobřeží poblíž Benátek.. ..a byla to výhra! Teploučko, slunečno, prázdné písečné pláže, metrové vlnky – proste labůžo – tak jsme hned hupli do vody, spálili si vše co nebylo zakryté a namazané.. ..o to šokující byl návrat necelých 100km zpět do kempu
– teplota lehce pres 10 stupňů a vrcholky hor pokryte sněhem!!! mazec.. no, zítra a na patek již slibují letové počko, tak snad už zase provětráme krovky – držte pěstičky, pozdravte doma…
Zdraví squadra mamča, taťka, dcerka Barča a divnej strejda odvedle :o)
