Uz je tomu davno co sem napsal par radek a tak to ted napravim a zkusim priblizit par zazitku z moji navstevy na Aljasce.
Usporadali sme malou expedici na Mt.McKinley, na ktere sme se sesli z lidmi ktere sem poznal na expedici v Indii.Vsechny sem vam je priblizil v mejliku o Shivlingu a tak se tim nebudu nejak zdrzovat..
Sesli sme se vsichni v Anchorage a vyckavali na moje zatoulane batohy,ktere se ocitli na Honolulu a tak sme tajne vsichni doufali ze nam privezou pekne slunne pocasi a ze se dostavi v cas.A jelikoz sem mel vsechny veci na spani a teple obleceni uvnitr.nezbyvalo mi nic jineho nez vyckavat.Nastesti batoh se dostavil po dvou dnech a tak sme mohli zacit nasi pout na ledovce a do poradne zimy.
Zabalili sme vse potrebne,jidlo na mesic a to nejteplejsi co si jen dovede predstavit,taky par lezeckych potreb a uz sme pakovali male letadylko,ktere nas vyklopilo na ledovci odkud sme to meli jeste nejakych par desitek kilometru na vrchol.
Po priletu na ledovec sme roztridili material abychom vsichni nesli stejne,ulozili jidlo do snehove jamy v pripade spatneho pocasi,coz zde neni vyjimkou,bychom zde mohli cekat na prilet letadla.Posleze sme vyrazili s napakovanymi sanemi a batohem vzhuru po ledovci vstric nasi hore.Trochu sme se obavali trhlin na ledovci a tak sme se privazali ale po par sto metrech sme zjistili ,ze je vse pekne zasnezene a ze nam nehrozi zadne velke nebezpeci a tak sme se odvazali a jelikoz kazdy mel jine tempo,tak sme se hned rozdelili.
Ja a Pavel sme vetsinu casu byli napred pred Patrikem a tak sme vzdy rozbyli tabor a zacali varit.Vsechno vareni trva vetsinou delsi dobu ponevadz vodu ziskate roztopenim snehu.A tak odhaduju ze sme stravili vetsinu casu varenim a spanim,vice nez lezenim.Tabor byl pouhe tri hodiny od mista pristani(bc) a tak sme ani nebyli unaveni.Pocasi pralo a druhy den sme se mohli pohnout o trochu vyse.Vyrazili sme kolem odpoledne,ponevadz rano sme vylezali az tak po 9 hodine ,jelikoz byla velka zima,a pak vareni atd.Posunuli sme se do vyssiho tabora a cekali na Patrika ktery byl dost pozadu a tak sme usoudili ze na dalsi den postoupime jen par sto metro.Pocasi se trochu zkazilo a my se presunuli o kousek vys a vyckavali na lepsi pocasi.Po dvou dnech vyzvydani od lidi kteri prisli z vyssiho kempu sme zjistili ze se jedna pouze o nizky mrak a ze nahore je krasne a slunecno a tak sme nevahali a vyrazili do 14 200 tabora ktery byl nasim vychodiskem pro vystupy a vylety.Prekrocili sme par trhlin a presli kolem vetrneho rohu o kterem sme se domnivali ,jak uz nazev napovida,ze bude vetrny ale opak byl pravdou a najednou sme se vynorili nad mrakem primo pred hlavni stenou Denali(Mt.Kinley).Tady sme zataborili na dalsich ctrnact dni coz sme samozrejme nevedeli.A protoze tabor je 14 200 stop vysoko,chvilku nam trvalo nez sme se zaklimatizovali.Po dni odpocinku sme se dosli podivat do nastupu Messnerova kuloaru kterym sme planovali vystup na dalsi den.Jelikoz ale byl dost lavinezni,rozhodli sme se tedy pro cestu zapadnim zebrem.Na dalsi den sme vyrazili ve 4 rano a za neustaleho zastavovani a rozehrivani prstu ,sme si pomalu proslapavali cestu k hrebinku kterym sme vylezli az na fotbalove hriste.To je asi necelych sto vyskovych metru tedy asi tak hodinu od vrcholu.Tady ale pocasi nebylo zrovna priznive,vitr asi tak 70 km/h v narazech a snezilo a tak sme se rozhodli pro ustup.Sestoupili sme normalkou zpatky do kempu a jiz po ceste sme se rozhodli pro dalsi pokus a to prave normalkou.Dole v kempu sme relaxovali par dni a pak sme znova zautocili a tentokrat nam pocasi vyslo a my meli krasne vyhledy jak se sami muzete presvedcit.
Na zpatecnii ceste se toho mnoho zajimaveho neprihodilo jen snad ze trhliny byli po dvaceti dnech otevrenejsi a pocasi nam moc nepralo,ale presto sme si vsichni uzili dvaceti kilometrovy sjezd,Na letisti sme preckali noc a pockali na lepsi pocasi aby pro nas mohl priletet s tim cmelakem.
Po priletu do Talkeetny sme stravili tri dny kuryrovanim se v mistni hospe a zdatne sme pokracovali ve skvelych vykonech.Posleze sme prijali nabydku mistniho lovce Pampalinyho a vyrazili sme na medveda.Tak asi jako doma kdyby ste sli na jelena.Zasedli sme do lesa blizko krmitka a vyckavali na medveda.Lakali sme ho rozpalenym tukem, na kempink varici, ktery neodolatelne smrdel.A jak tomu lovec urcite nechtel,pri presunu Pampaliny zakopl a zvrhl na sebe celej hrnec s tukem a zpusobil si popaleniny druheho stupne.A tak pro nas hrdiny nastala zachranovaci akce.Patrik vyrazil na ctyrkolce s Pampalinym a jeho babou vzhuru do nemocnice a my z Pavlikem sme vyfasovali zbran a vyrazili smerem k domovu navigovani kompasem a ozbrojeni po usi sme se medveda nebali.Verim ale ze kdyby na nas nekde vybafl tak ani ja ani Pavel bysme nevedeli jak s ty zatraceny pusky vystrelit.No nic ,prekvapeni se nekonalo a tak sme zdravi dorazili do civilizace o medveda kratsi.Pampalinymu se dostalo profesionalni pece a my se zalili v misti knajpe a planovali dalsi dobrodruzstvi.
Zbytek pobytu uz sme prozivali v klidu a pohode,vyrazili sme na lososi a na halibuty na more a na kajak a pritom sme se stale udivovali nad krasou Aljasky.
Pjesa
