Přežije myšlenka bez hmoty rok 2020?

Někde jsem četl, že myšlenka bez hmoty nemůže existovat. Téma, kolem kterého odpradávna našlapuje celá naše civilizace. 

Říká se postav dům, zasaď strom a zploď syna. Stará věc, někdy příliš složitá, jindy jednoduše přirozená. Ale něco na tom je. Když se o to člověk alespoň pokusí, už ten začátek má smysl, protože bez prvního kroku nikam nedojdeme. A když už jsme na cestě, posiluje to sebevědomí, dělá to radost, má to smysl. 

I na sobě sleduji, jak se mi přirozeně vyvíjí zájmy, jak jednodušeji třídím věci na důležité a věci, které vítr odvane. A vidím i lidi, kteří v závisti konstruují a rozsévají štvavé řeči. A jednodušeji před nimi otáčím hlavu stranou. Protože už vím, že pro tvoření je důležitý klid a stabilita. A vím, že musím hledat lidi, kteří se tvořit snaží a kteří se snaží tvořit něco pěkného. Na ty je třeba se dívat, těch je třeba se držet a pomáhat. 

Dneska ráno jsme se vzbudili trochu později, měli jsme s dětmi hoňku připravit snídani a svačiny, vyčistit zuby, nezapomenout pytlíky na trénink, kdo má děti tak ví. Vstávání do tmy – to je teror. A pak se najednou rozsvítilo světlo, tráva chytla pastelově oranžový odstín, všechno se to zastavilo a s kluky jsme koukali na nebe, jak se proměňují barvy. Byla to paráda a školu jsme nakonec zase stihli. 

Takže ano, Nový rok je přelom, ale každý jeden den také. Každá chvilka může být přelomová. A já přeji všem, abychom ve svém okolí stále nacházeli dobré lidi a měli možnost jim pomáhat tak jak se to dělalo dříve a jak se to děje každý den na různých místech. 

Protože když něco vytvoříme, když přírodě vracíme, myšlenka žije. 

Držte se

Dalibor

Zanechte komentář

Máte dotaz?

Zrovna někde lítáme, ale pokud nám chcete zanechat vzkaz, napište nám! :)

0

Začněte psát a klikněte Enter