Slovinsko 2002 – Mistrovství ČR očima závodníka

Zrovna začalo osmé kolo závodu. Odstartoval jsem mezi posledníma a teď je třeba rychle dobrat základnu a pustit se na trať. Dnes je to jen zkrácených 54 kilometrů. Pořadatelé se báli bouřek a tak střihli trať o jeden otočňák ve skalnatých horách, není proč riskovat. Tak rychle tu základnu, ať už můžu vyletět. Ten silnější východní vítr, který šumí mezi kopci, by mi měl pomoct přeskočit Tolmin a jeho velké údolí, alespoň na začátek protějšího hřebene. Někde tam se v dálce špičatí velký vysílač. Nepamatuji si přesně, ale snad se to jmenuje Kuk, nebo tak nějak… Na trati, a to vím jistě je to třicet osmička.

Ten přeskok byl fakt dlouhý, dostal jsem se do docela zastíněného sedýlka a to je špatné. Jeden padák pode mnou to hobluje až na zem. Rychle pryč! Najednou i slabá jednička je poklad. Nic slabšího, jak trojku, dneska neberu – říkal jsem si na startu. Silnější termika a možné přechody do bouřek – tohle na brefingu zaznívalo. Jenom jsem se začal trošku zvedat, hned se na mně seběhlo asi deset padáků, kteří už nějakou dobu, těsně nad sedýlkem, třeli bídu s nouzí. Poznávám Frančeze, Karla Vejchodského, Karla Vrbenského a vedoucího Normana z Německa. Ostatní neznám. Ne, nechoďte sem, tohle nás všechny neunese, křičel jsem v duchu. Ale jo, dalo to těsně nad hřeben, ale nic víc. Kašlu na to!

Ostatním to sepnulo úplně stejně a tak ve vláčku kopírujeme dlouhý hřeben k osmatřicítce. Šipka na GPS je jasná a čísla nelžou. Výška mizí a ta vzdálenost k bodu se děsně loudá. Ještě pár set metrů, nabourám čtyř set metrový rádius sektoru, napočítám do dvanácti, aby GPS mělo čas zapsat bod a mažu pryč. Ale přes to údolí, kam potřebuji, přes to mi to pak s touhle mizernou výšku nedá. Špatný… Ne, skočím tam raději teď, dokud to jde, doberu mrak od protějších jižních svahů a anténu otočím z druhé strany. Je to ztráta, ale lepší, než vyhnít. Koukám kolem sebe a ostatní to už taky otočili. Asi správné rozhodnutí, říkám si.

Tak jsme tu a teď rychle k tomu mraku… No nemělo to být tak rychle. Trpělivost – krotili jsme se celou půl hodinu u nízkých skal s vodopádem. Pak jsem se trochu urval a ostatní nechal docela pod sebou. Sedmičkou jsem vyburácel pod základnu a hurá zpátky na tu osmatřicítku. Jsem v půlce údolí a kluci se pořád ještě plácají někde mezi zemí a základnou. Vlétávám do čtyřsetmetrového sektoru a ještě jednou se ohlížím. Za mnou nikdo. A teď to přišlo. Tahám kartičku s popisem trati a je mi to jasné. Ne 400 metrů, ale 1000! To je poloměr sektoru tohohle otočňáku. No ty jsi teda pitomec. Už několikrát jsi to tady minulé kola otáčel a zrovna teď na to zapomeneš. Ne, pitomec je slabé slovo. Tenhle bod jsem teda před hodinou otočil, aniž bych o tom věděl a se mnou i všichni ostatní – ti však vědomě. A tak jsem si to dal ještě jednou.

Už si do dvanácti nepočítám. Teď do desíti a to jenom, abych se uklidnil. Na fleku to otáčím a zhnuseně dojíždím ke starému známému vodopádu. Už to ale není půl hodina, ale hodina. A už ani ne základna, ale něco rozkopaného 500 metrů pod ní. Ručička na GPS ukazuje k dalšímu otočňáku 14,5 kilometrů. Na přeskoku potkávám známou skupinku a mávám Frančezovi. Asi si nevšiml. Leží ve speedu a hlídá padák.

Něco se zlomilo. Ne v sedačce, ale v hlavě. Najednou jsem kolem sebe neviděl žáden padák a žádný cíl k závodění. Jako by se poztrácely. Jó, otočné body zůstaly, ale to bylo tak všechno. Možná zrušili tohle kolo, říkal jsem si. Hradby z mraků byly vidět, kam se člověk podíval. Škoda, že nemám vysílačku. A jak si tak nad tím přemýšlím, málem bych si ani nevšiml, že klidná dvoječka, kterou podvědomě točím, pomalu zesiluje a základna mraku je už docela blízko. Minutu nato točím ostrou spirálu a vário stále pípá stoupání.

Tu spirálu jsem musel utáhnout ještě mnohem více, než jsem zase viděl jasně zelené kopce. Koukám, že jsem se dostal docela daleko od hřebene, nad kterým jsem ještě před chvílí uvažoval nad vysílačkou. Sakra, to byl fofr. Dívám se na kopce a skály, u kterých jsem celý týden létal a začalo mně to zajímavě uklidňovat. Tiše to šeptalo: slow down, man – slow down. Už to nebylo stíhání ostatních pilotů. Hory se na mně začaly podezřívavě dívat a já jim to s pokušením oplácel. Už tolikrát jsem kolem nich proletěl a s utaženou šlapkou spěchal po trati. A teď jsem tady sám – já a výzva skutečně krásných hor.

Padáky tady nejsou a je docela možné, že celé kolo zrušili. Kam spěchat. Dead line je až v šest hodin, dolétnu co nejdále, ale v rychlosti se trhat nebudu. Je poslední den závodů a nebýt toho harakiri u třicet osmičky, tak bych si kvůli závodění úplně zapomněl "zalétat" v těchhle skalnatých horách a zelených kopcích.

Je velký rozdíl mezi číslem otočného bodu a jménem kopce, kostela nebo vesnice. Je velký rozdíl mezi zalétáním a dosaženým výsledkem. Samozřejmě, že za to může důvod letu… A nic proti němu nemám ! To kolo jsem dosednul chvilku pře šestou hodinou, asi 5 kilometrů před cílem. Vypnuli mi termiku a tak jsem to nedoletěl. A ani mi to nevadilo. To, že může říct závodník ? Jo, dneska s úplným klidem. Usmívám se na 26 místě dnešního kola. Závody končí senzačně osmi odlétanými koly a piloti, ti jsou dneska určitě spokojeni.

Konečné pořadí Mistrovství ČR:

1.

DUPAL Ondřej

CZE

Gradient AVAX RS

5438

2.

VEČEŘA Radek

CZE

Gradient AVAX RS

4886

3.

VARVAROVSKÝ Miroslav

CZE

Gradient AVAX RS

4860

4.

BRAUNER Tomáš

CZE

Gradient AVAX RS

4785

5.

VRBENSKÝ Karel

CZE

MAC Magus

4702

6.

KRAMPL Radek

CZE

Jojo Wing Addiction

4692

7.

CARBOL Dalibor

CZE

Gradient AVAX RS

4550

8.

VEJCHODSKÝ Karel

CZE

Gradient AVAX RS

4395

9.

PALLAS Antonin

CZE

Gradient AVAX RS

4195

10.

STEHULA Miroslav

CZE

Gradient AVAX RS

4145

11.

HOLLMANN Evžen

CZE

Gradient AVAX RS

4140

12.

PAVLOUŠEK František

CZE

SKY Paragliders Flare

3972

13.

ŠTĚPÁN Pavel

CZE

Jojo Wing Addiction

3688

14.

HRABAL Tomáš

CZE

Jojo Wing Addiction

3469

15.

BOČEK Radek

CZE

MAC Magus

3452

16.

HOLUB Ondřej

CZE

MAC Magus

3317

17.

HABERMANN Jan

CZE

Jojo Wing Addiction

3249

18.

VYHLAS Radomír

CZE

Gradient AVAX RS

2607

19.

KOSTRHUN Peter

CZE

Gradient AVAX RS

2573

20.

KUHN Peter

CZE

MAC Magus

2507

21.

KAMENÍČEK Milan

CZE

Gradient AVAX RS

2492

22.

KONEČNÝ Kamil

CZE

SKY Paragliders Flirt

2364

23.

PACEJKA Martin

CZE

Gradient Bliss

2121

24.

OROLÍN Michal

CZE

Gradient AVAX RS

2098

25.

DOHNÁLEK Pavel

CZE

Gradient Bolid

Zanechte komentář

Tato stránka je chráněna pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.

Máte dotaz?

Zrovna někde lítáme, ale pokud nám chcete zanechat vzkaz, napište nám! :)

Začněte psát a klikněte Enter